Boyfriend of my (best) friend - P1

5. dubna 2014 v 11:43 | Kakajko |  Boyfriend of my (best) friend
bez loga

Díl první: Boyfriend

Carol - Vanill - Mark - Jeremy

Tááááákže. Hodila som si zvyšné knihy do tašky a usmiala som sa na seba do zrkadla, ktoré viselo zo steny hneď vedľa môjho stola, v mojej izbe. Nie že by som bola narcis, len sa vám snažím lepšie opísať situáciu. Zatresla som dvere a zbehla dolu schodmi. "Carolinneeeeeee!" Zvrieskla po mne mama. "Zober si so sebou desiatuuuuuuuu!" Ach jaj, vždy dúfam, že na to zabudne. Nenávidím desiaty. NIe že by boli nechutné, ale proste ich nevládzem zjesť a doma za to vždy dostanem vyhubované, ako keby som mala päť. Či chcem vyzerať ako anorektička a tak. Bla, bla, bla. Moja mama proste nechápe, že ja a jedlo sa máme radi iba tri krát denne. Takže som s z desiaty raz odhryzla a potom som ju vydala nejakému vyhladovanému grizzlimu. Teda nejakému môjmu spolužiakovi. Ale späť k tomu ránu. Schmatla som teda desiatu mame z ruky a vydala sa na autobusovú zastávku. Nečakala som dlho, možno minútku, dve. Nastúpila som a sadla som si k nejakému dievčaťu. Keď bus zastal pred školou vystúpila som a išla ku mojej skrinke. Cestou som sa rozhliadali, či niekde neuvidím svoju best friend, Vanillu. Nemala svoje meno rada, ale mne sa páčilo, nebolo také.. akoby obyčajné, ako moje. Našla som ju opretú o moju skrinku, s jej povestným úškrnom na tvári.


"Ah, čáu." usmála jsem se, když jsem jí zahlédla. Strašně jsem se těšila, až jí oznámím tu novinku, jako mé nejlepší kamarádce. Měly bychom si říkat úplně všechno! "Musím ti něco říct!" celá jsem se rozzářila jako sluníčko.

"No tak hovor. Vyškieraš sa ako mesiačik na hnoji." Podpichovala som ju, ale naozaj som bola zvedavá, čo také úžasné sa mi chystá zdeliť.

"Já… mám kluka!!" Nadšeně jsem na ní vykřikla. "Je to opravdu milý hoch a vypadá cool! Mám pocit, že jsem našla toho pravého, ještě dnes vás seznámím!" usmívala jsem se, až mi i slzičky ukápli. Kolem mě lítali hvězdičky, kytičky a vše možné!

"To je super." Povedala som a usmiala som sa od ucha k uchu. Je to moja najlepšia priateľka, radovala som sa aj za ňu.

"Ne! Já vás seznámím hned! Pojď!" Popadla jsem jí za ruku a běžela ke třídě, do které chodí můj kluk. Tam jsme se zastavili a já zavolala do třídy: "Marku!"


Slyšel jsem něčí hlas, jak volá mé jméno. Všiml jsem si u dveří Vanill a nějaké holky, tak jsem se zvedl a šel za nimi. Ale celkem mě překvapilo, s kým to je.

Mar.. čo?!! Akonáhle som počula meno 'Mark', padla mi sánka a dúfala som, že neuvidím osobu, o ktorej som si myslela že ju uvidím. Ale bohužiaľ, mala som smolu. Stál tam, Mark Hammond, najväčší skurvysyn a sukničkár na celej tejto bohovskej škole. A môj bývalí priateľ. Vanilla, keby si vedela, s kým si si to začala. Rozhodla som sa, že najprv pomlčím o tom, kto to je, a až keď budem mať vážnejší dôvod jej o tom povedať, urobím tak. Zatvorila som ústa a podišla som bližšie k Vanille. Neobťažovala som sa usmiať, iba som chladným hlasom povedala 'ahoj Mark' a podala som si s ním ruku. Keď som cítila ako ma Vanilla štuchla, nasilu som sa usmiala a stískala som mu ruku, ako najviac som vedela. On to iba ignoroval a usmieval sa ani slniečko na hnoji.

"Těší mě, Caroline." zdůraznil jsem její jméno a usmíval se. Není tak křehká, vždycky byla celkem tvrdá holka. I když je jasný, že jsem silnější, jsem kluk. Potáhl jsem rukou dozadu a ona šla nějaké kroky dopředu ke mně, Vanill se udivila: "Co to děláš, Carol?"

Naklonila som sa k nemu a tak, aby to Vanilla nepočula som zašepkala. "Tak ma počúvaj, ty bastard. Ak ju podvedieš, alebo ju ako koľvek zraníš, ver tomu, že ťa osobne pripravím o vtáčika ohniváčika. Dúfam, že si rozumieme." Odtiahla som sa a sladko sa usmiala, ako milé a nevinné dievčatko, ktorým som kedysi bývala.

Trochu jsem se zarazil, ale potom jsem se taky na svoji Vanillku usmál, poťapkal jsem Caroline po hlavičce a když se Vanill otočila, že se půjdeme někam projít, tak jsem jí rozcuchal vlasy a ještě jí špitl: "Uvidíme." byl jsem těsně u ní, mezi námi byla jen 3cm mezera. Potom jsem se už otočil taky a šel za Vanill, kterou jsem vzal okolo pasu, ale chytl jsem jí za bok. Ta ještě stihla oznámit: "Uvidíme se o velké (přestávce), Caroly." a zamávala.

Zhlboka som sa nadýchla, vydýchla a snažila som sa upokojiť samú seba. Mala som chuť mu dať jednu poriadnu, ale naozaj poriadnu facku. Našťastie som počítala do desať a túžba vidieť odtlačok mojej ruky na jeho tvári sa zmenšila, ale aj tak som bola naštvaná a vyvedená zmiery. Šmátrala som rukou v kabelke a odľahlo mi, keď som zistila, že cigarety sú tam, kde majú byť. Išla som na fajčiarske záchody. Nie že by tie záchody boli naozaj fajčiarske, jednoducho boli najviac ošarpané a tak sme chodievali fajčiť tam. Komu by sa už len chcelo šťať na záchodoch bez dosiek, kľučiek a občas aj dverami, ktoré sa nedali poriadne zavrieť? Hádate dobre, nikomu. Preto sa tam chodievalo iba fajčiť a príležitostne sexovať. O tom druhom učitelia a spol. nevedeli a o tom prvom sa tvárili, že nevedia.

Už se mi vážně stýskalo po Caroline. Ano, já jsem její kluk Jeremy. Napsal jsem jí sms, kdepak je. Na to mi hned odpověděla, ještě je chvilku přestávka, tak jsem za ní zašel. Přišel jsem k ní a sebral jí cigaretu, taky jsem si popotáhnul. "Stýskalo se mi." Vydechl jsem kouř a políbil jí.

Chvíľu sme sa bozkávali a ja som cítila, ako sa postupne uvoľňujem. Cítila som ten úžasný pocit bezpečia. Schúlila som sa mu v náručí, ale iba na chvíľku. Zase som si potiahla a s pôžitkárskym pohľadom typu mačka-ktorá-práve-chytila-myš som dym vydýchla. Usmiala som sa na Jeremyho a keď som zahasila ohorok, kývla som hlavou smerom k dverám, akože 'poďme'.

Vyšli jsme ze záchodů a jen tak jsme se začali procházet po chodbě. "Slyšel jsem, že má Vanilla kluka." jako vždy vím, že Caroline měla alespoň jednu stížnost. Je fakt, že Vanill už měla hodně kluků a chodila si pro rady za Caroly, jelikož nám vztah drží už 2 roky.

"No.. áno." Neodpovedala som príliš otvorene, nechcela som o tom s Jeremym hovoriť. Predsa len, Mark je môj ex a otvárať staré rany a hrabať sa v minulosti sa nie vždy vypláca.

"Žádné stížnosti?" Pousmál jsem se. "Vždycky ses tak nádherně rozkecala a najednou mlčíš, děje se něco?" poptal jsem se a pohladil jí po tváři.

Úprimne som sa naňho usmiala. Vždy mi vedel zlepšiť náladu, dokonca aj keď o tom nevedel. Pokrútila som hlavou a vkĺzla do triedy. Jeremy ma nasledoval.

Zvonilo tak akorát, tak jsme si šli sednout do své lavice. Sedíme spolu nečekaně, ale učitelům to začíná lézt už na nervy. Naši spolužáci si dokážou sednout do lavic, ale nedokážou zmlknout i když slyšeli zvonění.

Sedela som s Jeremym a rozmýšľala som kde je Vanilla. Sme totiż v jednej triede, už dosť dávno zvonilo a ona furt nič. Podráždene som vzdychla a zaborila som si tvár do dlaní.

Pohladil jsem jí po zádech: "Ona přijde." usmál jsem se a podíval se ke dveřím, kde už šla úča. Všichni raději sklapli, protože je hodně, hoodně nepříjemná.

"Brý deň.." Všetci zamrmlali a zase sa vrátili k svojim myšlienkam a prázdnym xichtom. Ani som sa nesnažila počúvať tú zvráskavenú starenu pri tabuli. Geografia ma proste nikdy nebavila, nebaví ma a ani ma baviť nebude, preto som jej nevenovala ani štipku pozornosti. V tej chvíli so sa zaujímala iba o to, kde v paži je Vanilla.

Vanill se po celou hodinu vůbec neukázala a Caroline si dělala starosti. Jo, Vanilla obvykle nevynechává hodiny i já si pomalu začal dělat starost. Konečně hodina skončila, vzal jsem si tašku a dal Carol pusu: "Musím k doktorovi, tak zatím." Usmál jsem se a šel.

"Pa…" zamyslene som mu odvetila. Ako náhle som počula zvonenie, učiteľka nás pozdravila, my sme odzdravili a ja som šprintom vybehla z triedy. Keď sa chodba rozdeľovala zastala som. Kam teraz? Pýtala som sa seba samej.

Vyšel jsem z třídy a šel se projít po chodbě, ale když jsem zašel za roh, nějaká vysprintovaná osoba do mě trefila a já to nevychytal zrovna epic, tak jsme oba dva spadli. Ale byl to hezký pohled, když jsme tam tak leželi a já jí viděl do výstřihu, kupodivu se i mé ruce dostali na její pozadí. "Tenhle tvar já znám."

Zdvihla som sa, ale iba aby som videla Markovi do tváre. Vstala som a nechala som ho, aby sa tiež svojpomocne postavil. Nestihol ani nič povedať, už bola moja dlaň odtlačená na jeho líci. "To bolo za ten zadok. A dávaj si pozor na ohniváčika, ak jej nebudeš verný."

"Ale no tak, za ten zadek nemůžu. Ukaž." Do ruky jsem vzal jedno její prsíčko. "Nevyrostli ti trochu?" nejen mi dala druhou facku, ale dokonce mě kopla. Naštěstí mě nekopla do juniora.

"Ešte raz to skúsiš a tvoj malý kamarát to schytá." Zavrčala som a bola som presvedčená, že ešte nikdy v živote som nevyzerala viac vražedne.

"Malý? Chceš ho snad vidět znovu?" Zasmál jsem se a ještě víc jsem se smál z jejího pohledu. "Dobrý, nech mě žít."

Kopla som som to tentoraz už naozaj medzi nohy a s pôžitkom som sledovala ako vypúlil oči a chytil sa za svoje intímne partie. Víťazoslávne som sa usmiala a išla som do triedy.

"Moje zvonečky..." Opřel jsem se o stěnu a sklouzl po ní, pořád jsem se držel za svoje.

Ukázala som mu ešte stredný prst na rozlúčku a vošla som do triedy. Zvalila som sa do lavice a prázdno čumela na hodinky.

Uchehtl jsem se a pak už zbádal Vanill, která šla trochu jak kdyby jí padal svět. Ale když si mě všimla, usmála se a běžela ku mě. "Co tu tak sedíš?" zeptala se mě a přisedla ku mě. "Trošku jsem naštval tvojí kamarádku a ona udělala nepěknou věc." pousmál jsem se a Vanill vybuchla smíchy.

Keď som počula jedinečný rehot ktorý by som rozoznala aj keby tanky padali som vybehla z triedy a keď som zbadala Vanillu, spadol mi kameň zo srdca. Dobehla som k nej a tuho som ju objala. "Ani nevieš ako rada ťa vidím.." Povedala som. "Kde si bola?"

"Vždyť jsem ti říkala, že se uvidíme o velké." Také jsem jí objala.

"Áno, ale myslela som, že na hodinu prídeš." Zo srdca mi padol obrovský šuter, keď som ju mala tu pri sebe. Je v poriadku. A Mark jej nič nespravil, akurát tak na mňa zazeral poza Vanillin chrbát.

"Teď už na hodině budu." Usmála jsem se a poťapkala jí po zádech.

Vstal jsem ze země a objal Vanill ze zadu. "Hej, ona je moje." Zašeptal jsem a Caroline se na mě zhnuseně podívala, ona má prostě best faces.

Zaškaredila som sa na neho (hodila na neho šeredný xicht) a usmiala som sa na Vanillu. "Ideš už do triedy, alebo budeš ešte.. s ním?" Ani som nevládala povedať meno toho idiota, ktoré mi kedysi neuveriteľne dlho trčalo v hlave.

"Budu ještě chvíli s Markem." Usmála jsem se a ještě krát jí objala, potom jsem se přisoukala k Markovi.

Zhlboka som si vzdychla, otočila som sa na päte a vrátila som sa do triedy. Z tašky som vybrala nejaké knihy na ďalšiu hodinu a začala som sa hrať na mobile (a nenápadne sa rozhliadala po triede). Nikto z ľudí ma nezaujímal, a tak som sa zase venovala telefónu. Tak to bolo až do zvonenia. A Vanilla stále nebola v triede.

Podařilo se mi Vanill přemluvit, aby šla se mnou a hodinu vynechala, dalo to dřinu, ale nakonec šla. Zavedl jsem jí do prázdné učebny, kde jsme se začali líbat a pak šli na věc.

Hodina ubehla a Vanill nikde. Cez prestávku som nahádzala veci do tašky a vstala z miesta. Keď som vychádzala z dverí, zastavil ma Tom. Je to asi jediná normálna osoba v našej triede, samozrejme okrem Vanilly. Je gay a ako to už býva, väčšina ľudí sa mu vyhýba, ale ja ho mám celkom rada. Je otvorenejší a priateľskejší, ako veľká väčšina ľudí, ktorú poznám. Pýtal sa ma kam idem, odpovedala som mu úprimne. Preč. Prikývol a ponúkol sa mi, že povie triednej, že mi bolo zle a šla som domov. Objala som ho a poďakovala som sa mu.

"Páni, Marku.. ty si tak úžasnej." zalichotila jsem mu. Mark se pousmál: "Já vím," a políbil mě na rty. Oblékla jsem se, ale moje školní uniforma byla zašpiněná. Mark si toho všiml a dal mi svojí uniformu (tu 'mikinu'). Potom jsme vyšli z učebny a já zapomněla! Nechala jsem Carol samotnou v hodině! Nálada mi klesla, ale snad se Carol zlobit nebude. Mark mě objal kolem pasu a přitiskl k sobě. "Kam půjdem teď?" neodpovídala jsem mu, šla jsem prostě tam, kam mě nohy vedli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

YES. 100% (27)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama