MT - P10

24. ledna 2014 v 18:18 | Kakajko |  Milostný trojúhelník

Díl desátý: "Ry-rýchlo..."


Snad se v těch barvách vyznáte :DD..

Počul som zvonček. Zaboril som si tvár do dlaní a rozmýšľal som, či to bol naozaj dobrý nápad, že som ho sem zavolal. Nuž, už je tu, nedá sa nič robiť. Zdvihol som sa a išiel som mu otvoriť. Otvoril som dvere, pozval som ho ďalej, usadil som ho v obývačke a doniesol som na stôl nejaké keksy a colu.

"Tak jak je na tom tvoje zdraví? Už je to lepší?" poptal jsem se ho a vzal do ruky první keks.


"No... aj hej. Už to nebolí, iba to niekedy trošku cítim, ale to nie je nič." Trochu som sa na neho usmial a tiež som si dal z keksov.


"Rodiče nejsou doma?" porozhlídl jsem se a vážně nikdo nebyl, krom nás dvou doma. Všude bylo ticho, tak Daniel zapl televizi.

Nevedel som zahnať to ticho, tak som pustil telku. "Andy?" Začal som.. Potreboval som pár odpovedí.


"Ano?" nalil jsem si do sklinky colu a napil se jí, dále jsem poslouchal už jen Daniela.

"Ja len že... ako si sa cez to dostal? To s Patrickom?" Pfú, konečne som sa vymačkol, to mi to trvalo. Ale ke´d som to konečne vyslovil, odľahlo mi. Teraz som už len čakal na Andyho odpoveď.


"C-co?" nechtíc jsem si zkousl jazyk, tak jsem trochu sýkl. "N-no, já.." rozmýšlel jsem se, jak mu to říct a jestli se o tom vůbec bavit. "byl jsem na tím nějak stejně jako ty, .."

Aha. "Oukej ale.. no vieš, ako si sa cez to dostal?" A niečo mi potom napadlo.. "Alebo nedostal??"


"Pomohla mi s tím jedna spolužačka. Strávil jsem s ní doslova každý den, vždycky si na mě udělala čas, takže mi po nějaké době začalo být fájn a totálně jsem na to zapoměl. Poté jsme se přestěhovali..." vydechl jsem hned jak jsem domluvil.

Fajn, takže existuje spôsob, ako sa zbaviť opätovne sa vracajúceho obrazu mňa a Patricka v tej kabínke a spomienke na tú bolesť. Chvalabohu!"A ste spolu?? S tou spolužiačkou?"


"Eh? N-ne..už jsem se s ní od té doby neviděl." usmál jsem se, ale trochu sklamaně.


"Aha.. no, to je mi ľúto." Na čo som sa to ja blbec pýtal? Zbadal som ten jeho smutný pohľad.


"Ale však cájk." Usmál jsem se znovu. "Proč se vlastně ptáš?"


A to ma šoklo. Ehm.. prečo na to vlastne pýtam? Keby som na to sám vedel odpoveď. Nevedel som,. ako sa mám vyjadriť, tak si iba mykol plecami a zízal som na neho.


"Okay." začal mi brnit v kapse mobil, pravděpodobně mi volal Patrick. Nechtěl jsem to brát, né teď a né tady. Jen jsem ho vytáhl (mobil, perverzáci :DD) a nastavil si hlasovou schránku.
Po chvilce mi naskočila hlasová schránka, měl jsem sto chutí s tím mobilem švihnout o zem. Raději jsem s ním švihl o sedačku.

Posunul som sa k nemu trochu bližšie a spýtal som sa ho, kto volal. Neodpovedal, iba sa ku mne otočil a ja som si až vtedy uvedomil, ako sme k sebe blízko. Nikto z nás nič nehovoril, iba naše tváre sa bez slov približovali k sebe.


Než jsem vůbec stačil něco říct, jeho rty se nalepily na mé. Z hlavy mi vypadly všechny myšlenky.. Myslel jsem ježe jsem tu já a Daniel, my dva.


Bozk sa prehĺbil a z nežného prešiel na viac požadovačný. Cítil som jeho ruky na mojej hrudi, presúvajúce sa z jedného miesta na druhé, skúmajúc každý detail.


Objal mě okolo krku a víc se na mne tiskl. Vyhrnoval jsem mu triko a dráždil jeho bradavky. Vyslékl jsem mu triko a taktéž i on mě. Dál jsme se líbali, já ho líbal po celým těle, hladil ho po pokožce a dýchal jeho vůni.


Cítil som, ako sa jeho ruky posúvali z mojej hrude nižšie.. "Ry-rýchlo..." posúril som ho a sám som mu začal rozopínať nohavice.


Rozepl mi kalhoty a tváři se natiskl na mé podbříško, dýchal na můj rozkrok a já se chvěl.


Začal som mu bozkávať brucho, jazykom som mu vkĺzol do pupku a na to sa striasol. Mal vyšportované brucho, jemne rysované tehličky.


Začal jsem se na každé části těla potit, můj dych se zrychloval a moje nádobičko začlo tvrdnout.


Začal som ho trochu masírovať, ešte len cez nohavice a trenky, ale očividne (a cito-idne?? xDD) mu to robilo dobre. Pomaly som mu stiahol nohavice a mučivo, naozaj mučivo pomaly som išiel aj na trenky.

Ztvrdl mi ještě víc, byl jsem skoro na hranici. Byl jsem v rozpacích, mé líce byly zahrnuty červenou barvou..ze vzrušení jsem zaklonil hlavu a jen čekal, co se bude dít. Konečně mi stáhl i trenky a můj úd uchopil do ruk.


Cítil som ako sa Andy chvel. Usmial som sa a začal som pohybovať rukou, neskôr som ho začal dráždiť aj špičkou jazyka.


Zasténal jsem, už jsem byl blízko.. cítil jsem to. Narovnal jsem opět hlavu a kousl se ukazováčku, abych utlumil další stény.


Zastal som, vytiahol som mu prst z úst, usmial som sa naňho a až potom som pokračoval. Chcel som ho počuť, nechcel som aby sa utišoval.


Můj úd si dal do úst a začal pohybovat hlavou, jazyk obmotával okolo mého údu a já... já.... "Ne.. aah!" udělal jsem se mu do úst. Aby jeho výraz byl velmi sladký, když všechno spolykal do sebe.


Potom som mu zbozkával celé telo a on na výmenu to moje. Ja som mal na sebe ešte čiastočne nohavice a trenky a to ma štvalo. Začal som si ich dávať dole, keď ma zastavila Andyho ruka.


"Počkej.." usmál jsem se a jeho ruce jsem přiložil ke svým rtům a políbil je, poté si ho k sobě přitáhl a začal ho líbat. Mezitím jsem mu pomalu stahoval spodek prádla (oplácel mu to).. Nedočkavostí to stejně ze sebe skopl a tak jsme oba dva leželi nazí na pohovce. Rukama jsem přejížděl po jeho pozadí a sem tam chvilku jej zmáčkl.


S Andym to bolo iné ako s Patrickom. Chceli sme to obaja, bolo to pomalšie a hlavne, Andyho som mal rád a v tej chvíli som ho chcel ako nič iné na svete. Užíval som si jeho dotyky a čakal som, kedy ho iba dotyky prestanú baviť.


Když už nezbývalo nic jiného, posadil jsem si ho do klína.. pomalu a něžně. Zasténal.. byl jsem v něm celý, nechal jsem ho vydechnout a až poté jsem se začal pohybovat.

Hýbali sme sa v dokonalom rytme, bola to dokonalá súhra. Postupne sme zrýchľovali, bozkávajúc jeden druhého, užívajúc si každý okamih. Sekundu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Oblíbená postava??

Patrick
Daniel
Andy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama