vAn - P2

13. října 2013 v 17:50 | Kakajko |  v Anglii
  • Kapitola druhá: Nejsi v Japonsku!

No.. to je asi koniec debaty, pomyslel som si a tiež som sa otočil na bok. V hlave som si usporiadal udalosti dnešného dňa. Prišiel som do Anglicka. Budem chodiť na Ourtonskú strednú. Chodí na ňu zhodou okolností aj Sam. Zlomil som si nohu a nohu. Sam si zlomil nohu. Zachytil ma, keď som padal zo schodov. Možno nebudem môcť chodiť do školy.

Slyšel jsem šustění, asi půjde taky spát. Uchehtl jsem se a zavřel oči, pořádně jsem se zababušil do deky a snažil se usnout.

Pomaly mi začali klipkať oči, bolo mi tak príjemne teplo a všade bolo ticho... Zatvoril som oči a nechal soms auniesť snami.

Uběhla asi tak hodinka, Shirumi už nejspíše spal a tak jsem se otočil k němu. Byl stále otočený zády, povzdechl jsem si a furt ho tupě sledoval, jestli se nepohne. Takový ticho jsem nezažil snad léta...

Počul som kroky. Snívalo sa mi to? Pomaly som roztvoril oči.

Zvedl jsem se a šel k němu, to už se začal pohybovat, dokonce otvíral oči. "Uh, probudil jsem tě?"

"Tak trochu, ale to je v pohode," pretrel som si oči a rozspato som sa naňho usmial.

V tom jsem si uvědomil, že stojím na zlomené noze.. bolest začala stoupat a já se rozvalil na Shirumiho: "Gaaah, moje nohá-á."

"No poď hore, hop..." Zdvihol som sa postavil na tú jedno zdravú nohu. "Zvládneš prejsť k sebe do postele, alebo zavolám sestričku??"

"Ne, to je dobrý." Usmál jsem se a přesunul jsem se ke své posteli. Tam jsem si sedl na kraj a dal přes sebe deku. Usmával jsem se na něj jako totální pako. To je sakramentská náhoda, že zrovna kluk s kterým si píši přes net přijede do Anglie na mojí školu + oba dva se zdemolujem.

Usmieval sa na mňa a ja som znervóznel. Tiež som zdvihol kútiky, poprial som mu dobrú noc a zatvoril som oči. Dlhšiu dobu som nemohol zaspať.

Lehl jsem si, zakryl se a spal.. To už jsem usnul, ale stále jsem slýchal šuchot vedle.

Otáčal som sa z boka na bok a skúšal som snáď všetky polohy na spanie. Posadil som sa a pretrel som si tvár. Zobral som barle, čo som mal položené hneď vedľa postele. Ruku som mal iba silnejšie narazenú, a mohol som kráčať o barlách, ale nemohol som to robiť príliš často. Čo najtichšie som sa vybral k sprche. Rozhodol som sa, že sa osprchujem a potom zaľahnem.

Zaslechl jsem a velmi dobře, že se vydal směrem koupelny. Můj sluch je prostě dokonalý a nešlo neslyšet vodu. Zvedl jsem se a sedl si, koukal jsem směrem k zatahlé 'plachtě'. "Proč si nezavoláš aspoň sestřičku? Je celkem riskantní se sprchovat sám, ještě si to zhoršíš." Vstal jsem a poskakoval, dokulhal se k zatáhle 'plachtě', kterou jsem roztáhl. Nebylo to tak, že jsem měl něco v úmyslu, jen jsem ho chtěl kontrolovat, přece je na tom hůře, než já.

Bol som otočený chrbtom už predtým, našťastie. "Ehm... som v pohode, mohol by si tú plachtu zatiahnuť?" Čo si myslí, že som v tej sprche v plavkách, alebo čo? Teraz sa mu akurát tak naskytol pohľad na moje úžasné pozadie. No čo už, jeho chyba. Pomaly zatiahol plachtu a ja som sa bleskovo rýchlo utrel a obliekol som si trenky. Doskackal som k plachte a odtiahol som ju.

Jakmile odtáhl plachtu, usmál jsem se. "Okay, šikula." Rozčechral jsem mu vlasy a pokulhával nazpět k posteli.

Pretočil som oči a išiel ku posteli. Sadol som si a o nočný stolík vedľa nej som zase oprel barle. Bola mi zima, až mi nabehli zimomriavky.

Pohledem jsem ho zkoumal, až jsem vykoumal, že má husinu. Ušklíbl jsem se a provokativně jsem se zeptal: "Je ti zima, viď?"

"Áno, a idem sa zahrabať pod perinu," odvetil som mu. Zvalil som sa do postele a s pôžitkom som sa zachumlal do periny.

Znovu jsem se usmál a pak jsem se také zachumlal do peřiny, ale stále jsem seděl. Koukal jsem před sebe, potom na strop, rozhlížel se po místnosti a nakonec jsem se díval na něj.

Konečne som zaspával.. zatvárali sa mi oči, a bol by som už asi aj dávno spal, keby som stále necítil Samov pohľad. "Sam... prosím, prestaň na mňa čumieť, nemôžem zaspať..." zamrmlal som.

"A na co se mám podle tebe dívat? Spát se mi nechce." zeptal jsem se ho a na chvíli odvrátil pohled, potom jsem se na něj zase upřeně díval.

Bol som mu otočený chrbtom, ale teraz som sa otočil tvárou k nemu. "V mojom nočnom stolíku mám knihu, čítaj si..." Vypotil som zo seba a už som sa naťahoval, že ju odtiaľ vytiahnem.

"Nechci." Podepřel jsem si bradu a ještě víc upřeněji jsem na něj civěl.

"Tak... mysli na svoje dievča..." Jediná vec, po ktorej som túžil, bolo, aby sklapol a ja som mohol konečne spať.

"Myslím." Usmál jsem se a dál a dál ho provokativně sledoval.

Zahryzol som si do pery a snažil som sa nevybliaknuť po ňom. Keď po mne aj naďalej civel, posadil som sa, zobral barle a bez slova som začal kráčať smerom k dverám izby. Chcel som požiadať sestričku, akúkoľvek, dokonca aj tú tučnú s bradavicami po celom xichte, ak by ma vykúpila zo Samovej prítomnosti.

Vykopl jsem se z peřiny, v rychlosti se zvedl a kulhal k němu, až jsem ho měl na dosah, tak jsem ho obejmul ze zadu. "Hej, kam se to chystáš?"

Viem, že to bolo odo mňa kruté, ale zase som sa pohol. Keďže nemal barle, mohlo to skončiť dvoma spôsobmi. Buď spadne rovno na držku, alebo sa stihne održať na nohách. Išiel som ďalej a čakal, či sa ozve rana.

Spadl bych, ale udržel jsem se a ještě trochu jsem držel jeho, tak jsem s ním škubl dozadu k sobě, až pustil berle, který popadali na zem. "Tady nejsi v Japonsku."

"Nechaj ma..." povedal som to tak ticho, že som si nebol istý, či to počul.

Dělal jsem, že jsem neslyšel a pevně jsem ho objal. Svými rty jsem třel o jeho krk, i když byl těžký, doťapkal jsem se s ním k posteli na kterou jsem si sedl a jeho jsem si posadil na klín směrem k sobě.

Išiel som z neho zliezť, ale stále ma pevne držal. "čo má urobiť, aby si ma už konečne pustil?"

"Vážně umíš dobře anglicky.." Zabořil jsem se obličejem do jeho ramene a víc si ho na sebe natiskl. Možná dlvod byl, že mi byla zima.

Odtisol som si ho do seba, ale bolo to viac ako chabé. Z nejakého poondiateho dôvodu som to nedokázal.

Nevěděl jsem ani o tom a nějakou náhodou jsem usnul...

Jeho lone a on zrazu odkvecol. Vážne. Chvíľu som tam iba sedel a civel naňho, ale potom som sa zdvihol a čo najmenej hlučne a bez prudkých pohybov som z neho zliezal. Chvíľu mi to trvalo, ale nakoniec sa mi to podarilo. Ešte nejaký ten čas som sa naňho pozeral, a keď som už chcel odísť, zarazil som sa. Prikryl som ho po pás mojou perinou a odtackal som sa k jeho posteli. Tam som sa zachumlal do perín a konečne som si mohol dopriať dlhý, ničím nerušený spánok.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ady-chan Ady-chan | Web | 13. října 2013 v 18:27 | Reagovat

<3 :D Další super povídka :D

2 Ayame-chan Ayame-chan | Web | 13. října 2013 v 18:39 | Reagovat

Prosím já chci další Q.Q ta povídka je supeR :33

3 Kuro x3 Kuro x3 | Web | 14. října 2013 v 21:21 | Reagovat

Usnul! :'O  :D Další díl :33

4 Lala Lala | 20. ledna 2014 v 13:07 | Reagovat

Dalšie pls *-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama