MT - P6

29. října 2013 v 16:34 | Kakajko |  Milostný trojúhelník

Díl šestý - Život je změna


Diabolsky som sa usmial. "Ak sa chceš ďalej meniť, zjemni trochu tempo. Ja môžem kľudne z teba zliezť a odísť." Naozaj som nemal chuť zajtra vstávať s modrým zadkom, napriek tomu, že ma to k Patrickovi ťahalo. Bolo to silné, ale nie silnejšie ako túžba po zdraviu.
Nadzvedl jsem ho a zasunul jsem svůj úd do něj. Zasténal, pomalu jsem dolní části začal pohybovat. "Ještě mě poučuj v sexu, lepší?"

"Achhhh... Áno..." Usmial som sa a pohladil som ho po vlasoch. Jemne som ho pobozkal. Patrick začal prirážať rýchlejšie, ale vôbec nie tak ako pred tým. Toto bolo oveľa viac príjemnejšie. Neviem, čo si o tom v tej chvíli myslel Patrick, ale v tedy mi to bolo jedno. Hlavné bolo, že bol vo mne a bol JEMNÝ, čo bolo uňho zázrakom.
Položil jsem a po chvíli jsem se položil na něj. Pokračoval jsem ve své práci, která nebyla zas tak nudná i když musela být jemná. Líbal jsem ho všude, na rtech, po krku, na hrudi.. až jsem se dostal k bradavkám, které jsem částně okusoval. Každý jeho vzdych jsem poslušně poslouchal, bylo to jak něco, bez čeho se nedalo žít.
Už... už. Urobil som sa. Cítil som, že aj Patrick. Pomaly zo mňa vyšiel a ľahol si na mňa. Objal som ho. Teraz bol taký iný. Inak vyzeral, inak sa správal. Vyzeral, dalo by spovedať, milo, pokiaľ by som ho nepoznal. Vyzeral ako taký roztomilý rebel, s tými pár piercami a úsmev na tvári.
Odtáhl jsem se od něj a...yeah, úplně nahý jsem šel do kuchyně. Tam jsem vypl vaření. Těstoviny byly sice hotový, ale přehnaně hotový. Ještě to trochu bublalo, ale to už jsem neřešil. Vrátil jsem se zpátky do obývaku, vzal Andyho do náruče a nesl ho do koupelny. Tam jsem s ním šel do vany, která sloužila i jako sprcha....zapl jsem jí, voda byla jenom ze začátku horká, ale potom to bylo akorát.
Položil ma do vane a pustil vodu. Najprv som myslel, že z nej vyskočím, taká bola horúca. O chvíľku už bola akurát. Patrick so ľahol ku mne a objal ma. Aj ja som sa pritiahol k nemu. Pobozkal som ho a schúlil so sa mu v náručí. Keby mi niekto včera povedal, čo sa dnes udeje, asi by som si poklepal po čele a poslal som ho na psychiatriu.
Sprchou jsem mu namočil vlasy, které jsem mu uhladil do zadu. Po té jsem ho namočil celého a trochu ho nadzvedl. Dlaň jsem přitiskl na jeho řitní otvor, který jsem jemně masíroval.
Patrick sa zmenil. Nikdy by som nepovedal, že to bude trvať tak krátko. Za jeden deň je z neho úplne iný človek. Túlil som sa k nemu a užíval som si jeho dotyky. Bozkával som ho, kde sa dalo. Bolo to veľmi príjemné.
Stále jsem se usmíval. Když jsme byli čistí, vyšel jsem z vany a opět do náruče jsem vzal Andyho, kterýho jsem postavil na nohy a osušil jsem ho. Po té jsem osušil sebe. Ručník jsem odhodil na pračku a vzal zase Andyho do náruče, nesl jsem ho do svého pokoje, kde jsem ho položil do postele. Na to, že mu bylo dvacet let je drobnější postavy. Vypadá spíše tak na patnácti-letýho. Přemýšlel jsem. Roztrhl jsem mu triko, okay.. Ze šatníku jsem sebral nějakou svou košili a hodil mu jí. Sobě jsem si vzal bílý boxerky. Spal bych nahý, ale bůh ví, kdy se může zdát Andymu nehezký sen a mě za moje nářádí může zatahat. Pustil jsem televizi, která byla daná ve zdi a po té jsem mu hodil i ovladač.
Vďačne som sa naňho usmial a obliekol som si Patrickovu košeľu. Zapol som telku. Akurát išiel nejaký nechutný horor, tuším to bol Lesný duch... fuj, práve tam niekoho rozpílili. Prepol som, pretože z hororov mi býva zle. Nebojím sa, ale keď niekomu odfaklia časť tela, alebo podobne, je mi na vracanie.
Přesunul jsem se na postel za Andym. Lehl jsem si, za sebou polštáře a přitáhl si Andyho k sobě, kterýho jsem si položil na hruď. V televizi byly televizní zprávy, to mě nudilo. Zachumlal jsem se do Andyho vlasů, ke kterým jsem čichal. Byly čisté, voňavé a ještě trochu mokré.
Chytil som Patricka za ruku a preplietol som si s ním prsty. Začal prepínať a zastavil sa na tom horore. Otočil som sa, zamrnčal som a tvár som si položil na jeho hruď. "Prosím, prepni to..."
Usmál jsem a přitiskl si ho k sobě víc. "A když odmítnu?"
Zamrnčal som. Niekto tam vrieskal a ja som čo najviac stískal oči. Patrickovi som neodpovedal, iba som sa naňho čo najviac tlačil.
Televizi jsem vypl úplně. "Lepší?" Dal jsem mu ruku na čelo a po té je shrábl dozadu.
Usmial som sa a prikývol som. zase som sa k nemu pritúlil. Hladil som ho po hrudi a bol som absolútne spokojný, až na jeden detail. Zožierala ma neistota. "Čo ku mne cítiš?" Neistota, ktorú som pociťoval voči Patrickovým citom ku mne.
"Kdybych to věděl, už dávno bych ti to řekl." Pohladil jsem ho po tváří. Já ho bral vždycky jako děvku, ale teď jsem si vážně nebyl jistý jestli to dělám ze zábavy nebo z citů.
Smutne som naho pozrel. Bolo mi ľúto, že sa v sebe nevyzná, ale ja som na tom nebol o nič lepšie. Zase som sa k nemu pritúlil a pohladil som ho. "Nevadí." Cítil som jeho ruku v mojich vlasoch a druhou ma objímal okolo pása.
Nakopl jsem první vrstu - deku k sobě a Andymu a přehodil jí přes něj. Jakmile lehce zavřel oči, zavřel jsem je také. Všude bylo ticho, ani hlásek.
Chvíľu sme iba ticho, nehybne ležali. Užívali sme si prítomnosť jeden druhého. "Ehm... kde budeme spať? Tu?"
"Yep." odpověděl jsem a otevřel oči. Rozhlížel jsem se po místnosti, byla taková 'mezitma'.
Usmial som sa, pritisol som si ho a nechal som sa hladiť. V tomto som bol vážne ako nejaké mačiatko, rád som sa maznal. Hlavu som mal položenú na jeho hrudi a počúval tlkot jeho srdca.
Hrabal jsem mu ve vlasech, po zádech ho hladil prsty a jednu nohu si přehodil přes tu mojí a hladil jsem ho i na boku a po stehně.
"Zmenilo sa dnes niečo v tebe? Máš na niečo iný názor?" Trochu som sa nadvihol, a pozrel som sa mu do očí.
"Hm, možná?" Stiskl jsem mu stehno, ale jenom lehce. Druhou ruku, která mu hladila záda a hrabal do vlasů jsem použil pro podepření své hlavy.
"No tak, nenaťahuj ma.." Povedal som na oko urazene a jemnučko som ho uštipol do brucha.
"Furt se cítím sebou. Netuším.." Pousmál jsem se. Chytil jsem mu ruku, která mě štípla do břicha a dal za jeho hlavu. Sice měl volnou ještě jednu, ale na to aby mě přepral zas tak velkou sílu nemá.
Vyšklbol som sa mu a vyškeril som sa. "Vyzerám silnejší, ako som." Na chvíľu som vstal, hodil som na seba trenky a stisol som ho a spýtal sa, či nie je hladný.
"Um, ne." ve chvíli mi zabručelo v břichu, yay. Hned jsem položil ruky na břicho, jakože nic. Ale tohle nešlo skrýt, když to jde slyšet. A po chvíli mi zase zabručelo břicho.
"Oukej, niečo urobím." Vstal som a išiel do kuchyne. Postavil som sa za šporák a zase som sa pustil do varenia cestovín. Stál som pri hrnci, čakal a po chvíli sa pri mne zjavil Patrick.
"Nejsou spálené?" koukal jsem při něj do hrnce.
"Cestoviny sa nedajú pripáliť... Ako možno som ich varil trochu dlhšie, než by som mal, ale na rozdiel od tých v druhom hrnci, tieto budú aj jedlé." Vytiahol som z jednej presklenej skrinky taniere a obom nám naložil.
"Oh, fájn." civěl jsem na to nevyjádřeně, ale poté jsem se pousmál a nastikl se zezadu na Andyho, objal ho okolo pasu. Po té jsem ho lehce líbal po krku až k čelisti.
Zaklonil som hlavu a nechal som sa chvíľu bozkávať. "Patrick, to jedlo..." Zavrčal, ale odstúpil odo mňa. Pousmial som sa, taniere som položil na stôl, vybral príbory a začal som do seba tlačiť cestoviny.
Patlal jsem se v tom talíří i když mi brutálně kručelo v břichu. Pár těstovin jsem pojedl, ale jinak nic.. A furt mi kručelo v břichu, yay.
"Jedz..." Povedal som s cestovinami v ústach... Znelo to skôr ako 'juec', ale dúfal som, že ma pochopil. Bolo mi divné, že mu stále škvŕka v bruchu ale vôbec neje.
Hned po tom co řekl divně 'Jez', tak jsem si několik těstovin narval do pusy a požvejkal, pak jsem teda vyluxoval talíř. Polkl jsem poslední sousta.. "Spokojen?"
Vyškeril som sa a prikývol. "Jup, jup." Zobral som jeho aj svoj tanier k drezu a opláchol som ich. Bol som chrbtom k Patrickovi. Keď som sa k nemu išiel otočiť (a spýtať sa ho, čo budeme robiť ďalej) stál mi rovno za chrbtom. Dosť ma to vydesilo, pohyboval sa ako duch.
Trochu se sebou otřásl a potom se otočil ke mě. Než stačil něco říct, ušklebil jsem se a přehodil si ho přes rameno. Vyšel jsem s ním z jídelny, zhasl všude světlo v přízemí a po schodech jsem se vydal do pokoje.
Nevadilo mi to. Trochu som ho len tak slabo tĺkol do chrbta, aby ma zložil, ale nepočúval ma. "Patrick, pusť ma.. Mám predsa nohy."
Ignoroval jsem a šel s ním na ramenu dál, až jsme se dostali do pokoje a jeho hodil na postel. Udělal jsem otočku ke dveřím a dveře zavřel. Potom jsem se vrátil k posteli a lehl si k němu.
Váhavo som ho objal. Pritúlil soms a k nemu a rozmýšľal som, čo povedať (a či vôbec niečo povedať).
Opětoval jsem jeho objetí. Deka, která byla na boku zamuchlaná jsem přitáhl k nám a přehodil jí přes nás. Ještě jsem trochu nakopl peřinu. Ale tu jsem nakopl jen na nohy. Udělal jsem si společně s ním na posteli pohodlí a po té jsem se ráčil usnout, nevím jak on.
Zavrel som oči a takmer okamžite som zaspal.
***
Ráno
Zobudil som sa sám od seba. Najprv som iba chvíľu pozoroval Patricka až po chvíli som vstal. Spánok mal rovnako tvrdý, ako som si pamätal. Zišiel som do kuchyne a urobil som mu jednoduché raňajky. Položil som ich na linku, obliekol som sa a potichu odišiel. Bol som zvedaví, aký bude Patrick v škole. Nedal som mu svoje číslo a mal som iný mobil, ako v dobe, keď som mu ešte robil štetku. Teraz som si nebol istý, ako to so mnou myslí, ale rozhodol som sa nechať to na čas a osud. Domov som mohol ísť aj autobusom, ale rozhodol som sa, že pôjdem pešo. Popremýšľam. asi v tretine cesty už môj mozog nevládal sám pracovať, tak som z vrecka mojej tašky vytiahol cigarety. Nosím ich zo sebou stále, ale zapálim si iba naozaj v o výniočných prípadoch.
Po půl hodině..

Probudil jsem se, Andy nikde. Očividně odešel a měl jsem pravdu. Vstal jsem a rozešel jsem se po schodech do kuchyně. Na stole byla snídaně. Mé ústa se do široka roztáhly v úsměv. Sedl jsem si ke stolu a začal do sebe rvát jídlo. Talíř jsem vyluxoval a dal do umyvadla, neoplachoval jsem ho... ztráta času. Podíval jsem se na hodiny, bylo něco okolo 7:30 hodin. Šel jsem opět po schodech, ale nahoru a namířil si to ke šatníku. Rozhodoval jsem se mezi 'drsnejma' věcma, ale jinak jsem sebral radoby triko. (bílé, s dlouhým rukávem) Rifle jsem vzal tmavší a celkem k tomu triku ladily. Pak už jsem doladil své. Když jsem prošel okolo zrcadla, vypadal jsem k nerozeznání. Yeah, sám sebe jsem pomalu ani nepoznal. Vzal jsem tašku s věcmi, která byla neobvykle těžká. To mi tam Andy naskládal cihly, whata--? Povzdechl jsem si a sešel zase dolů po schodech. Amy se ještě neukázala, ale rád bych jí navrhl, aby se odstěhovala. O oeníze si může fotra požádat, není co řešit. Ale i tak musím něco pořešit s tím 'nerad sám doma', ale snad si zvyknu. Až bylo 7:45 - bus přijíždý v 7:50, tak jsem vyšel z baráku. Na zastávce čekala už Nicol a 'naše' parta.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ayame-chan Ayame-chan | Web | 29. října 2013 v 19:19 | Reagovat

kawaiiiii :3 těším se na další :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama