MS2X - P1

14. září 2013 v 23:32 | Kakajko |  more sports, more sex?
Ach bože. Začala mi střední, když na to pomyslím,.. chce se mi bréčet. Ale na základku se vrátit nehodlám. Jsem rád, že jsem odtam vypadl. Tak. Znáte to, ležíte v postýlce a vyhříváte se v teploučké peřince, tuhle lahodu vám překazí buď to budík nebo matka. Moje matka.. je strašná, pořád se vyptává, jestli jsem našel princeznu svých snů. Bacha, je to magor. Ale mám svojí matku rád a matky si lásky svého dítěte váží. Teda.. většina ano. Potom je tu moje tetička Grace, která je histerka a má fobii s pavouků. Je to z části také magor, vlastně.. celá moje rodina je jeden velkej MAGOR. Až na mě! Já se mám blaze, jsem chytrý, nikdy jsem nebyl nemocný a nikdy se mi nic nestalo! Mám náramně vypracované tělo, holky po tom šílí.. A ze svých peněz, které jsem si poctivě šetřil jsem si nechal udělat pár piercingů - do obočí, do rtu a do podbříška (= doporučila vzdálená sestřenka). A mám tetování, tygra na rameni. Po tom taky holky šílí, ale ani jedna z nich se mi nelíbí. Totiž, žádná nerozumí sportu, stará se jenom o sex, sex, sex a sex. Dobře, dost toho vyprávění.. možná vám budu vyprávět cestou do školy. Jo, to je super nápad, někdy si říkám, že jsem vlastně génius. Dobře, tak jsem tedy vstal ze své vyhřáté postele a jako mrtvola přešel ke skříni, kde jsem šlohl nějaké to své oblečení. Takže, co jsem si to vybral; letní kraťasy a černé tílko s andělskými křídly vzadu. Jsem andílek, ale když se ke mě někdo chová neférově, útočí moje druhá strana ďábla. Venku nebyla zima, svítilo slunce. Bylo léto, dalo se očekávat spousty zmalovaných štětek s halenkami a minisukněmi. Tak jsem se tedy oblékl a šel se rozloučit s rodinou. Měl jsem jenom tetu a matku, otec mě nechal s matkou samotného, když mi bylo pět. Já vím, je to krutý. Vzal jsem tašku s věcmi, kterou jsem si ještě překontroloval. Za dnešek budu muset ve škole vyřídit spousty věcí. Do školy jsem šel pěšky se sluchátky v uších a rukami v kapsách. Byl jsem tam za čtvrt hoďky - WOOW! Tak to je megafucking! Ne, je to přenádherná škola. Šel jsem okolo tabulky, kde byly plakáty - | připojení do kapely = Ne, to ne. | karate = prát se ještě umím. | sporty = A heleme se. | .. Vytáhl jsem si propisku a psal si tréninky, konkrétněji časy. Fotbal - 13:05, Basketbal - 14:30, Handball - 16:10. Všechno za dnešek, to stihnu. Usmál jsem se a pokračoval do školy.

Pokračování pod perexem.


Pozeral som na seba do zrkadla. Vyzeral som ako vždy po spánku, oči zlepené a na tvári som bol otlačený od vankúšu. Opláchol som si tvár studenou vodou a umyl som si zuby. Z kúpeľne som sa vybral do mojej izby, prezliekol som sa do zeleného trička s krátkym rukávom a do obyčajných džínsov. Zišiel som do kuchyne, naraňajkoval som sa s rodičmi a išiel som do školy. Zastavil som sa iba pri nástenke s rozpisom krúžkov a časov kedy sú. Patrili do toho aj športy a práve na tie som sa zameral. Okej, takže je tu... futbal, basket a... handball. Ok, navzájom sa neprekrývajú, stíhal by som všetky. Zapísal som si času na vytrhnutú stranu zo zošita, ktorú som si vypýtal od nejakej baby. Narval som ho do tašky a vybral som sa do triedy. Hodil som si tašku na lavicu a pozorne som si prezeral každého, čo v nej bol.

Trvalo mi pár set minut, než jsem našel svojí třídu. Pomohla mi s tím ředitelka, vypadá na milou paní. Sotva jsem vešel do třídy, tak zvonilo. Do třídy se najednou nahrnolo několik studentů, málem by mě to převalcovalo, ale přežil jsem! Posadil jsem se do volné lavice a pochvilce přišla učitelka. Začala mluvit o tom, že nás nezná a že bychom se jí měli představit, tak to brala od první lavice "Já jsem ..." a tak to pokračovalo až ke mě. "Moje jméno je Simon Gennady." Usmál jsem se, učitelka mi jméno zkomplimentovala a já jí poděkoval.

Všetci sa predstavovali, až rad prišiel aj na mňa. "Ja som Candel Rose." Počul som pár uchechtnutí. Nenávidel som moje meno, nenávidím ho, a aj ho budem nenávidieť. Znie tak hnusne sladko! Bleh, až mi je z neho zle. Prechádzal som očami triedu a snažil som sa vsugerovať mená spolužiakov. Emily, Rosie, Patricik, Simon, Daniela... A to bolo asi všetko čo som si stihol zapamätať.

Když už jsme se představili, vešel do třídy nějakej učitel.. spíše trenér. Říkal nám, že kdo by měl zájem se přihlásit do sportů, ať si příjde pro papír. Šel jsem já a další tři kluci. Vzal jsem si lístek a posadil se, začal jsem tam vypisovat své jméno a další podrobnosti, které tam měli být napsané. Pak nás poprosil, abychom po této hodině přišli do haly.

Hodina ubehla rýchlo, nemohol som sa dočkať hocijakej telesnej aktivity, a napriek tomu, že to mala byť prvá hodina som dúfal, že si prinajmenšom aspoň zabeháme. Konečne zazvonilo a ja som hneď vypadol z triedy. Dostavil som sa do telocvične a tréner nám povedal, aby sme sa všetci postavili do radu. Cez hodinu prišla do našej triedy nejaké dievča a zobralo papier na ktorom boli naše mená (a iné info). Tréner mal ten papier teraz v ruke a čítal naše mená. Koho meno prečítal, vystúpil z radu.

Wooho! Asi budu o volných hodinách chodívat do haly. Moje matka stále nechápe, jak moc miluji sport. Klidně bych ho dělal celý svůj život, můj životní cíl je stát se nejslavnějším sportovcem na Zemi. Možná se mi to splní, ale možná.. taky ne. Dobře, žádné negativity. Trenér přečetl moje jméno a já vystoupil z řady. Prohlídl si mě od hlavy až k patám, kývl hlavou s výrazem 'why not' a já se zařadil zpátky do řady. Mám parádně vypracované tělo, ale není to zas tak přehnané. Potom nám dal za úkol 4 kolečka. Když jsem běhal už tak 3. kolečko, srazil jsem se s nějakým klukem. Mám pocit, že se jmenuje Cancel (Je to tak schvalně napsané) nebo nějak tak. "Ah, Sorry!" omluvil jsem se mu.

Usmial som sa, mávol som rukou, akože nič sa nestalo. "To je v pohode.. a som Candel," povedal som a ešte širšie som sa naňho usmieval. Nuž, bol som optimista, rád som sa objímal a rozdával úsmevy, koniec koncov, prečo nie?

"Jo, Candel! Yeah, já jsem no.. Simon." Potřásl jsem si s ním rukou, trenér nás zkřikl a ještě nám přidal 3 kolečka navíc. Nevadilo mi to, byl jsem rád. Potom, co jsme to proběhli.. jsme začali začátkem basketballu. Tse, to byla hračka! Teda dokud jsem se nezadíval do Cancela.... eeh, Candela! .. a mě trefil míč do hlavy. "Gah!" vyjakl jsem, nebolelo to, ale smítko se mi dostalo do oka. Trenér mě chtěl posadit na lavičku, ale já jsem odporoval, tak mě nechal ještě hrát.

Hral som a nevnímal som nič iné. To je jedna z vecí, ktoré na športe milujem. Dokážem sa doňho ponoriť tak, že na nič iné nemyslím, nič iné nevnímam. Existuje len šport, tím a ja. Z toho úžasného tranzu ma prebralo niekoho zjajknutie. Bol to Simon. Rýchlo som si ho prezrel, ale vyzeral byť v poriadku, iba si pretrel pár krát prstom oko. Hra pokračovala. Nadýchol som sa a hral naplno. Mal som loptu. Dribloval som a loptu som si nenechal zobrať. Dostal som sa až pod kôš a trafil som. Od mojich spoluhráčov zaznel radostný rev. Doširoka som sa usmial a zdvihol som do hora päsť, na znak úspechu.

Wow! Je fakt dobrý. Za to mě se vůbec nedařilo, to oko mě provokovalo. Do konce hodiny jsem se držel od hry dál i když jsem chtěl natolik hrát, nepodařilo se. Po té se s námi trenér rozloučil a poslal nás do šaten/převlíkaren. I když jsem nebyl samý pot, šel jsem se osprchovat. Někdo šel také do sprchy, byl to Cancel, Candel...Víte co? Já mu budu říkat Candy! "Jé, čáu... byl si fakt dobrý."

Usmial som sa naňho. "Diky. Mimochodom, si iba na baskete alebo aj na niečo inom?" Chcel som sa spýtať, zaujímalo m to.

"Umh, ještě fotbal a handball, a ty?" Vymíval jsem si smítko z oka, ale nakonec se mi tam dostalo i mýdlo.

"To isté. Si v pohode?" Snažil sa vymyť si niečo z oka, ale zjavne si to ešte viac zhoršil. Sykol, a začal som do oko fŕkať vodu.

"Yeah, jenom jsem měl smítko v oku a teď jsem si tam dal i mýdlo... jáj, to štípe." protíral jsem si oko, je jasné, že ho budu mít červené. Nakonec to štípání přestalo..

Pozrel sa na mňa a oči mal ako angorský zajac. Jedno mal síce iba trochu začervenané, ale to druhé mal vážne ako angorák. Potľapkal som ho po chrbte a ešte raz som sa uistil, či je v pohode.

Ukázal jsem mu palec směrem nahoru, že všechno OKAY. Usmál jsem se a vyšel ze sprchy a začal se utírat ručníkem, který jsem si po té úvázal okolo pasu. "Trenér říkal, že máme jít posvačit, že? Nepůjdeš svačit semnou?"

Prikývol som. Natiahol som na seba oblečenie a vytiahol som si z tašky desiatu. Mal som zbalený iba sandwich, nič iné. Odbalil som ho a poriadne som sa doňho zahryzol. Simon si sadol vedľa mňa, žujúc svoju desiatu a spýtal sa ma...

"Kolik máš let?" vypadá tak na 16-17, možná bych typoval i víc. Kousl jsem do toustu, který jsem měl na svačinu a čekal na jeho odpověď.

Prežúvajúc som mu odpovedal. "Muám peutnásp..." Prikývol a zase si odhryzol zo sandwichu. "A tui?"

Trochu jsem se zasmál, dojedl jsem kousek, který jsem měl v puse. "S plnou pusou se nemluví. Ehm, šestnáct." usmál jsem se a utřel mu u pusy nějaký kousek z jeho sandwiche.."A máš holku, he?"

Medzitým, ako Simon hovoril som dojedol. Na jeho otázke som sa zasmial. "V škole nie je taká, ktorú by som bližšie poznal a mal by som ju rád ako niečo viac než len kamarátku. A mimo školy sa s dievčatami zoznamujem veľmi málo. Ty?"

"Jsem na tom stejně. Když se hodlám s některou seznámit, předtím mi dojde, že jí bude zajímat jenom sex, nikoliv jiné věci.. například sport. Jednu jsem takovou znal, ale měla přítele. Takových je na světě málo." dal jsem poslední kousek do pusy a rozžvejkal ho.

Vzdychol som si. "Človeče, sme na jednej lodi. Ja som tiež poznal jednu holku, vážne kočka. Nič jej nechýbalo, ani hore, ani dole, a niečo mala aj v mozgu. Proste sen, milovala šport a sex."

"Oh, kdybych takových byla plná dědina..." Zasnil jsem se..... ze snění mě vyrušil Candy, abych se oblékl. Oh, fuck! Rychle jsem se začal oblékat.

"V poho. Len problém bol v tom, že ona ... hrala za inú ligu, ak chápeš, čo tým myslím." Dúfal som, že chápal čo myslím. Bol to pre mňa fakt šok, keď som to zistil.

"Oh, tak." zpozoroval jsem, že má trochu posmutnělý pohled. Snažil jsem ho rozveselit: "Hm, co takhle jít dneska spolu na oběd a třeba potom ven? Můžem si něco zahrát." Usmál jsem na něj a už oblečený jsem ho poplácal po rameni.

Prikývol som. Z toho že Amy (dievča 'se vším všudy', doslovne) bola lesba som sa spamätával celkom dlho. Zistil som to, až keď som ju raz pozval na rande, ona sa na mmňa pozrela neuveriteľne smutným pohľadom a zdelila mi tú otrasnú skutočnosť. Nič nemám proti lesbičkám, ale... Prečo Amy? Prečooooo???

Vypadal mimo. "Héj, Země volá Candyho." snad mu nebude vadit, že jsem ho tak nazval. Je to ale sladká přezdívka a anvíc to ten jeho úsměv krásně vystihuje - sladký.

Prekrútil som očami,ale napriek tomu, že ma tá prezývka iritovala som sa usmieval. Simon vypochodoval zo šatne a ja som ho následoval.

Šli jsme na školní hřiště , kde se hrával fotbal. Byly tam roztleskávačky, které si zrovna nacvičovaly tanec. Koukal jsem s fejsem 'NOT BAD' a sedl si s Candym na tribunu. "Která se ti líbí?" zeptal jsem se ho, moc mě to nezajímalo, ale chtěl jsem nahodit nějaké téma.

Kývol som hlavou. "Tamtá brunetka s melírom." Nepoznal som ju, vyzerala síce dobre, ale odhadoval som ju do tej istej skupiny, ako všetky ostatné dievčatá v našej škole. "A tebe?"

"Ta zrzka, má takový roztomilý obličej." usmál jsem se a prohrábl se v hnědých vlasech. "Mnoha basketbalistů, fotbalistů a dalších se stalo jimi kvůli tomu, že na to holky letí a většina roztleskávaček se s některými vyspí.. proč ses jimi stal ty?" otočil jsem se na něho.

Otočil som sa k nemu priamo. "Pretože ma to baví. A prečo ty? Holky?"

"Tak z části, ale byl jsem takovej sportovec už od mala. Trénoval mě strýc, už jsem ho několikrát porazil. Starouš jeden, heh. Nahradil mi otce, který mě opustil v pěti letech. Jaký je tvůj příběh?" Poslušně jsem ho poslouchal, protože jsem měl pocit, že jsem našel konečně normalního člověka, s kterým si rozumím a ne nějakého namachrovanýho frajera, kterým jsem z části já.

"Ja? Mňa vždy bral šport. Trénoval ma otec, bol profesionálnym hráčom futbalu, ale potom mal zranené koleno a od vtedy nehráva. Som rád, že ma do ničoho nenútil, ale nachal ma, aby som sám našiel to, čo ma baví." Nevedel som, čo chce počuť, stačí mu to?

"Zavidím ti, že máš takového otce. A navíc, že je vlastní." Povzdechl jsem si. Začal jsem zase sledovat roztleskávačky, byly vážně sexy. "Máš radši jahody nebo olivy?" řekl jsem náhodnou otázku, která mě napadla. Snad si o mě nebude myslet, že jsem nějaký úchyl. Ne, to vážně nejsem a gay nejsem v žádném případě.

Zvláštna otázka, ale nevadí. "Hm, jahody. A nespojuj to s mojím menom." Nech ho to ani nenapadne!

Usmál jsem se do široka s výrazem 'Už se stalo'. No, pokračoval jsem s otázky, tentokrát normalními. "Kde bydlíš?"

Kývol som hlavou smerom akým je môj dom. "V tom žltom baráku, čo je rovno oproti potravinám. Kde ty?"

"Ten modrej, třetí barák od toho tvého nalevo." Koukal jsem směrem na domy. "Jdem se s těmi roztleskávačkami seznámit." Vstal jsem a šel po tribuně dolů, u konce jsem se zastavil a čekal na něj.

Takže on takto.. Ok. Vstal som a následoval som ho. Sadli sme si na najspodnejšiu lavičku tribúny a pokukovali po roztlieskavačkách. Na balenie báb som mal trochu iný systém a tak som sa cítil nesvoj.

Hvízl jsem na roztleskávačky, ty si toho všimli a šly co nejblíž k sobě.. Jakoby si dělaly krátkou poradu. Nakonec se k nám rozeběhly, zrovna ta zrzka si sedla ku mě. Usmál jsem se a mrkl na ní. Ta mi úsměv opětovala.

Nalepila sa na mňa jedna bloncka. Lenže ja som chcel tú brunetku... Ále, to nie je fér! Nuž... nevadí. Usmial som sa na bloncku, aby sa nepovedalo a očami som hľadal brunetku. Sedela vedľa tej Simonovej ryšavky. Prezeral som si ju, pokým si ma nevšimla. Hodila na mňa pohľad typu 'prichytený' a tak som iba ospravedľňujúco zdvihol kútiky úst. Ona sa do široka usmiala a sklopila pohľad. Bola naozaj zlatá.

Zrzka mi sedla na klín, vzal jsem jí okolo pasu a naklonil se k ní k té brunetce. Mrkl jsem na brunetku a ta mě pochopila, šla si přisednout ke Candymu. Snad mi poděkuje. "Jak se jmenujete, překrásná dámo?" zeptal se jí a složil jí kompliment.

Simon sa teda vyzná. jedno už má na lone a ešte mi dohodil tú brunetku.. Wau. Usmial som sa na ňu a tiež som sa spýtal. "Ja som Candel... a ty si...?"

"Mh, Carol." Usmála se na mě a chystala se mě políbit, ale ve chvíli na hřiště dorazilo družstvo 'Ledových vlků' nebo jak se říká 'Pochcaných čoklů'. Jeden z nich, kapitán družstva na mě křikl "Dotkni se jí těmi svými našpulenými rty a je po tobě!" .. takové zklamání. Carol odemně utekla k tomu čoklovi. Štětka.

"Ja som Cristie." Hmm, tak Cristie. "Z ktorého ročníka si?" Simon mal na tvári otrávení výraz, ale ani som sa mu veľmi nečudoval. Keby ste zistili, že nejaká sympaťáčka, ktorá sa vám páči, dá každému, ako by ste sa asi cítili?

"Hey, Simone... Tentokrát tě porazím. Měj se." Mávl na mě ten idiot, já se otočil ke Candymu, okay.. Ten je zaměstnaný. Vzal jsem míč, který byl nedále mě a dokopal ho na hřiště. Začal jsem si kopat. Všelijakými způsoby jsem ten míč trefoval do brány. Polovina roztleskávaček mi i zatancovalo. Moc mě to ale nezajímalo, furt jsem kopal a měl ve tváři stále ten otrávený výraz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama